Náš příběh

Hadry pro všechny jednostopý zvířata, samice i mláďata.

Chvilku před příchodem první vlny Covidu jsme s kámošem Jirkou vymýšleli, jak pro náš projekt online magazínu o jednostopých strojích udělat merch. Hlavní myšlenka? Podpora chodu a provozu. Nápadů bylo vlastně celkem dost, od hadrů, přes čepky, hrnečky, no prostě serepetičky, co udělají radost Vám a nám hoděj nějakou tu kačku k dobru. Bohužel pro nás se ale všechny nápady opíraly o logo a název našeho magazínu, což jsme nechtěli. Zaprvé by vypadalo celkem blbě, nosit na prsou logo magazínu a zadruhé by to byla nuda. Tohle je zkrátka vokoukaný a korunu tomu pravidelně nasazuje každej druhej Youtuber, co dropne svůj vlastní merch. No uznejte, neděláme ze sebe reklamní poutače už dost? Trička, bundy, mikiny a všechny další doplňky co nosíme, jsou jedna velká reklama. Vždycky je to ale jen značka a pod ní nic… Maximálně nějakej návrhář, případně značka bez myšlenky… Přesně tak jsme začínali i my - tupou lepenicí barevných kombinací hadrů a různých forem loga, nebo názvu magazínu. My ale chtěli něco víc, a tak jsme usilovně přemýšleli nad něčím novým - lepším.

Upřímně, moc nám to vymýšlení nešlo, až do doby, než jsme si řekli, že na to půjdeme jinak. Začali jsme přemýšlet o příběhu, co nás vlastně definuje, dávali jsme dohromady naše společné koníčky a přidali k tomu i trochu toho kreativního myšlení… No a ejhle… furt nic! Když jsem pak lezl jednou večer do vany, měl jsem celkem splín, že nejsme schopní vymyslet ani debilní název pro značku oblečení a doplňků. Jenže ona to nebyla jenom značka hadrů. Už v tý době to byl životní styl, který jsme zatím jen neuměli pojmenovat. Krása, ale to v tu chvíli moje staré já, co zrovna smáčelo břuch v bublinkách, absolutně netušilo. Ve vaně jsem se pustil do googlení, hledal jsem, jak vymyslet název firmy, přičemž na mě vyskakovala přinejmenším tuna článků o tom, jak je název to nejdůležitější a jak trvá někdy i měsíce vymyslet ten top! Ale ho**o, vztekle jsem zahodil telefon vedle vany, zavřel oči a začal přemýšlet… no a samozřejmě furt nic…

Teď už fakt nasranej jak brigadýr jsem lezl z vychladlý vany a sám sebe v hlavě pranýřoval, že jakožto rajdr nejsem sto vymyslet suprčupr název pro životní styl, co jde ruku v ruce s mašinama a obecně vším, na čem můžem jezdit.

No, a najednou to přišlo. Projevil jsem se jako hrdej Čech, pyšnej na to, že žiju v téhle krásné zemičce uprostřed Evropy, obklopený kopečkama. Jako člověk, co rád jezdí na motorce, nestydí se za své kořeny, naopak je na ně patřičně pyšnej, přitom není přehnaně nacionalistickej. Tím myslím, že moje potřeba nebyla nosit na prsou orlice, lvice, vlajky a jiný státní symboly. A tak vzniklo Bohemia rajdr…

Chvilku jsem s tím žil, než jsem to poslal Jirkovi, ale v mezidobí si mě to čím dál víc získávalo. Bohemia rider… Místo rajdr jsem si dal anglické rider a vygooglil definice anglického ride – tedy, né že bych to nevěděl, ale chtěl jsem vědět, co říká odborná literatura na slovíčko ride.

V tu chvíli do sebe všechno zapadlo a příběh značky Bohemia rider byl na světě. Bohemia rider, značka, kterou jste Vy sami, protože žijete život po svém, protože jste pyšní na to, že když sundáte kombošku, křivák, bundu, zkrátka cokoliv, máte na prsou emblém BR, nebo Bohemia rider. Emblém/logo/znak, říkejme tomu jakkoli, zkrátka symbol, který definuje Vaši osobnost, Vaši náturu a Vaši lásku k jízdě, adrenalinu a volnosti. Zároveň Vás spojuje s dalšíma tisícema podobně smýšlejících lidí ve Vašem okolí, kteří vlastně ani nemusí vědět, že vedle nich zrovna parkujete v restauraci. A pokud víte, co znamená pro skejťáky Trasher, pro snowboarďáky Burton, nebo pro surfaře Quicksilver, pak vězte, že Bohemia rider je to pravé právě pro Vás.

Bohemia rider, adrenalin, zábava a volnost.

No a na začátku taky volnočasový hadry pro všechny jednostopý zvířata, jejich samice a mláďata.